Květinový bojkot (Přehled soutěžních událostí za září 2023)

Představujeme Vám čtyřicátý první díl informačního servisu ohledně událostí, ke kterým došlo ve světě soutěžního práva v září 2023. I tentokrát se jedná o čistě subjektivní výběr těch událostí, které nám přišly něčím významné či zajímavé.

Po návratu z letních dovolených jsme se dočkali velkého množství rozhodnutí soutěžních úřadů z nejrůznějších oblastí. Stál tak před námi těžký úkol vybrat to nejzajímavější a pro naše čtenáře nejpoučnější. Nakonec jsme se rozhodli pro témata (ne)dovolené spolupráce mezi konkurenty, nedovolených omezení v distribučních smlouvách (tentokrát nejen o určování cen pro další prodej) a chování dominantů v oblasti digitálních technologiích. Zde asi zklameme ty, kteří čekají něco o určení platforem, na které by mělo dopadat nařízení DMA. Tuto oblast přenecháváme (zatím) jiným. Nechybí však naše (ne)pravidelná rubrika informující o procesních aspektech šetření protisoutěžních jednání.

Horizontální spolupráce a kartely

Jak ukázalo září, ne každá spolupráce v rámci asociace se setká s pochopením soutěžního úřadu.

Nejprve německý soutěžní úřad schválil spolupráci v rámci automobilového průmyslu spočívající ve standardizaci určitého produktu – a to sestav elektrických vodičů a kabelů vedoucích data nebo proud (tzv. kabelových svazků). Jedná se o projekt Innovation Initiative Wire Harness v rámci širší spolupráce Arena2036 research campus sdružující soutěžitele z různých úrovní automobilového průmyslu. Plánovaný projekt se v konečném důsledku skládá ze dvou částí: V prvé řadě jde o výzkum možností automatizace výroby kabelových svazků, které se doposud vyrábějí spíše manuálně. Dále se pak jedná o stanovení nového DIN standardu. Německý soutěžní úřad tuto spolupráci povolil poté, co se účastníci projektu zavázali obě části jasně od sebe oddělit s tím, že standardizační proces musí být nediskriminační, transparentní a otevřený všem soutěžitelům.

Francouzský soutěžní úřad naopak sankcionoval spolupráci v rámci Francouzské národní konfederace trafikantů (Confédération nationale des buralistes de France), jejíž členové se dohodli na bojkotu distributora hazardních her. Cílem bojkotu se stala polostátní loterijní společnost Française des Jeux. Ta se dohodla s řetězcem květinářství Réseau Fleuri (Florajet) na online distribuci tzv. Bouquet Chance, tedy kytice, k níž by byl připojen stírací los (zejm. Loto, Euromiliony a Keno). Záměr loterijní společnosti vytvořit vedle trafikantů paralelní distribuční síť se u trafikantů nesetkal s pochopením. Z tohoto důvodu se v rámci konfederace dohodli na bojkotu spuštění nové hry Euromiliony na podzim 2016 a na bojkotu validace online her (zejm. Loto, Loto sportif a Euromiliony). Soutěžní úřad za to uložil konfederaci trafikantů pokutu ve výši 750.000 EUR.

Spolupráce mezi konkurenty v rámci účasti na výběrových řízeních (tzv. bid rigging) je pak soutěžními úřady považována za jednu z nejzávažnějších kartelových praktik. Nejinak tomu je i v případě českého ÚOHS, který v září uložil pokutu v celkové výši 51,5 mil. Kč třem společnostem za koordinaci účasti a nabídek do zadávacího řízení, jehož účelem byl výběr dodavatele zajišťujícího zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. Společnosti se dohodly, která z nich podá nejvýhodnější nabídku do zadávacího řízení, a podle toho byly nabídky také následně podány. Jak to Metodika ÚOHS pro ukládání pokut umožňuje, uložil ÚOHS pokutu nikoli na základě obratů jednotlivých společností, nýbrž dle hodnoty veřejné zakázky, která činila cca 210 mil. Kč. Všem společnostem pak ÚOHS snížil pokutu za vylepšení svých soutěžních compliance programů a za uzavření dohody o narovnání. Přesto dvě ze tří společností, AK signal Brno a STARMON, proti rozhodnutí podaly rozklad. 

Distribuční dohody

V rámci našeho zpravodajství týkajícího se distribučních dohod nejsme ani tentokrát schopni vyhnout se aktualitám týkajícím se určování cen pro další prodej, a to nejen díky ÚOHS.

V září ÚOHS pokračoval ve svém boji proti výrobcům/distributorům krmiva pro domácí mazlíčky. Tentokrát se jednalo o distributora krmiv pro psy a kočky, EUROBEN. Ten svým prodejcům podle úřadu stanovoval minimální maloobchodní ceny, za které mohou jím dodávaná krmiva prodávat. Dodržování minimálních cen prý kontroloval a, v případě zjištění pochybení, vyzýval prodejce k navýšení cen. V případě, že prodejce minimální výši cen nerespektoval, hrozil mu sankcemi, které také v některých případech uplatnil. Za tuto praktiku mu ÚOHS uložil pokutu ve výši 1,1 mil. Kč. Původně EUROBEN hrozila pokuta ve výši 3,8 mil. Kč, byla mu však zásadně snížena. Nejprve ÚOHS snížil pokutu o 65 % po zohlednění polehčujících okolností spočívajících v dobrovolném ukončení jednání ihned po místním šetření, aktivním informování prodejců o nezávaznosti doporučených maloobchodních cen, nadstandardní spolupráci v průběhu řízení (předstupeň pro leniency žádosti u vertikálních dohod) a zavedení nového soutěžního compliance programu. Následně pak pokutu snížil o dalších 20 % za narovnání.

ÚOHS však není jediným úřadem, kdo v září pokutoval určování cen pro další prodej. Dalším byl např. nizozemský soutěžní úřad, který uložil LG Electronics Benelux Sales (LG) pokutu ve výši 8 mil. EUR za stanovování „doporučených“ prodejních cen televizních setů sedmi online prodejcům, jejichž dodržování však LG také aktivně vyžadovalo. Pravidelně kontaktovalo prodejce, jejichž ceny byly nižší než doporučené. Dále pak požadovalo, aby prodejci neinzerovali speciální prodejní akce na cenových srovnávačích či jinak. Spotřebitel se tak směl dozvědět o slevě na televizní set až při check-outu v rámci online nákupu. Konečně LG vymáhalo po prodejcích, aby automaticky nesnižovali ceny v reakci na nižší ceny jiných prodejců.

Soutěžní úřady nestíhají pouze určování cen pro další prodej, ale i další praktiky omezující soutěž mezi prodejci.

Řecký soutěžní úřad uložil distributorovi tiskoviny, společnosti Argos, pokutu ve výši 750.656 EUR za porušení pravidel platících pro selektivní distribuční systémy. (V případě, že se výrobce/distributor rozhodne provozovat selektivní distribuční systém s využitím autorizovaných prodejců, smí těmto zakázat prodeje neautorizovaným prodejcům. Smí jim zakázat prodeje na území, kde není provozován selektivní distribuční systém, ale je určen exkluzivní prodejce. Dále smí také velkoobchodním prodejcům zakázat prodeje koncovým zákazníkům. Jinak jim však v zásadě prodeje omezovat nesmí.) Argos v prvé řadě zakazoval autorizovaným prodejcům, aby si distribuované produkty prodávali mezi sebou. Dále jim zakazoval, aby prodávali produkty do území, která byla přidělena jiným autorizovaným prodejcům v rámci selektivního distribučního systému. Konečně zakomponoval do smluv konkurenční doložky zakazující autorizovaným prodejcům mezi sebou soutěžit.

Maďarský soutěžní úřad uložil pokutu Heineken ve výši 15 mil. HUF (cca 966.351 Kč) za sjednání „skoro exklusivního partnerství“ s restaurací provozovanou společností Woda v hlavním městě, ačkoli to tzv. pivní zákon zakazuje. Cílem pivního zákona je zajistit širší sortiment nápojů (širší volbu pro spotřebitele) a snížit počet dohod o výhradnosti, které jsou v tomto sektoru velmi časté a brání ostatním pivovarům ve vstupu na trh. Ujednání mezi Heineken a Woda nebylo výslovně exklusivní, nicméně podmínky odběru byly nastaveny tak, že motivovaly Woda k tomu, aby pivo nakupovala téměř výlučně od Heineken. Kromě pokuty maďarský soutěžní úřad uložil Heineken i povinnost zavedení compliance programu a interního kontrolního systému týkajícího se vztahů s partnery z oblasti HORECA.

Dominanti v digitálním světě a před Evropskou komisí

Naši pravidelní čtenáři si jistě vzpomenou na spektakulární zrušení rozhodnutí Evropské komise (EK) ve věci zneužití dominantního postavení ze strany Intel Tribunálem, ke kterému došlo v lednu 2022 (psali jsme zde), proti němuž se EK odvolala. Rozhodnutí bylo zrušeno proto, že se EK podle Tribunálu nevypořádala s otázkou, zda exklusivní rabaty poskytované Intelem zákazníkům byly schopny mít protisoutěžní účinky. Kromě exklusivních rabatů se však rozhodnutí EK týkalo také tzv. holých omezení (naked restrictions). Ta spočívala v přímých platbách výrobcům za pozastavení, pozdržení nebo omezení uvedení na trh produktů, které obsahovaly čipy od konkurenta (AMD). V jejich případě Tribunál naopak potvrdil, že představují zneužití dominantního postavení. Nyní, v září 2023, EK Intelu znovu uložila pokutu za zneužití dominantního postavení, avšak pouze za uvedená holá omezení, nikoli také za rabaty. Zúžení předmětu rozhodnutí odpovídá i uložená pokuta: Oproti roku 2009, kdy Intel čelil pokutě ve výši 1,06 mld. EUR, mu nyní byla uložena pokuta „pouze“ ve výši 376,34 mil. EUR.

Další, kdo pocítil boj EK proti velkým hráčům v digitálním prostředí, je Booking Holding (Booking.com). Tomu EK zakázala akvizici online cestovní agentury (OTA) zajišťující rezervace letenek, Flugo Group Holdings (eTraveli). Ta by totiž Booking.com umožnila posílit dominantní postavení na trhu pro hotelové OTAs v Evropském hospodářském prostoru. Podle EK by totiž transakce propojila dva leadery na trhu OTAs, když Booking.com je leaderem v segmentu hotelů (který je největším segmentem v rámci OTAs) a eTraveli je hráčem č. 2 v leteckém segmentu (který je druhým největším segmentem v rámci OTAs). Booking.com je navíc aktivní na trhu metasearch služeb, primárně prostřednictvím cenového srovnávače KAYAK. Obava EK spočívala v tom, že služby v leteckém segmentu jsou významným generátorem provozu pro hotelový segment OTAs, protože jsou často prvním krokem při plánování cesty. Akvizice by tak Booking.com umožnila rozšířit svůj „ekosystém“ cestovních služeb. Typické „apatické“ chování většiny spotřebitelů by vedlo k tomu, že by většina z nich po zajištění letenky zůstala na platformách Booking.com i v rámci hledání ubytování. To by ztížilo možnosti konkurenčních hotelových OTAs působit na trhu.

Rozhodnutí EK v této věci je první vlaštovkou nového přístupu EK k „ekosystémovým“ spojením, tedy spojením, která rozšiřují systém digitálních platforem dominanta, nebo tyto platformy (jejich funkcionality) vylepšují. V této souvislosti se EK nebude pouze dívat na to, zda transakce vede k přímému posílení dominantního postavení na daném trhu (tedy zda se jedná o akvizici konkurenta). Posuzovat tak bude i otázku, zda akvizice společnosti působící na jiném trhu nepovede k takovému rozšíření/zlepšení ekosystému dominanta, které ztíží konkurentům možnost jeho dominantní postavení ohrozit. V takových případech pak EK nebude zřejmě váhat takovou transakci zakázat. Lze se domnívat, že takový přístup se přesune i k vnitrostátním soutěžním úřadům posuzujícím transakce mezi regionálně působícími platformami. Zároveň je tento přístup výrazem už i veřejně proklamované snahy EK a jiných soutěžních úřadů vymýšlet a aplikovat nové (tedy jiné, než tradiční) teorie újmy, které jsou schopny postihnout problematická spojení v kontextu nové digitální ekonomiky. Povšimněme si, že zakázané spojení nemá ani horizontální, ani vertikální povahu. Taková konglomerátní spojení byla doposud brána typově jako neproblematická. To už platit tedy nemusí.

Procesní koutek

Po prázdninách se znovu krátce vracíme s procesním koutkem, který je tentokrát zaměřený čistě na (ne)spolupráci soutěžitelů během místního šetření prováděného soutěžními úřady. Opakované připomínání těchto případů je z našeho pohledu důležité, protože se v poslední době tato pochybení pravidelně opakují a soutěžní úřady, včetně ÚOHS, jsou připraveny za ně ukládat velmi vysoké pokuty.

V prvém případě uložil polský soutěžní úřad pokutu soutěžitelům podezřelým z cenového kartelu ve vztahu ke kávovarům Jura: společnosti Euro-Net ve výši 10 mil. PLN (cca 55,2 mil Kč) a společnosti Jura Poland ve výši 1 mil. PLN (cca 5,5 mil. Kč). Porušení povinnosti spolupráce v rámci místního šetření u obou soutěžitelů spočívalo v tom, že jejich zaměstnanci – poté co se o šetření dozvěděli – vymazali ze svých služebních mobilních zařízení zprávy ze svých instant messaging účtů (zejm. WhatsApp). Jeden z obchodních manažerů Jura se k tomu následně i přiznal. Ačkoli se mohou uvedené pokuty polského soutěžního úřadu za procesní pochybení zdát „exoticky“ vysoké, vězte, že i český ÚOHS má ze zákona možnost ukládat pokuty až do výše 1 % z celkového obratu soutěžitele.

Další vysokou pokutu za obstrukce během místního šetření uložil řecký soutěžní úřad. Jednalo se o šetření možného protisoutěžního jednání na trhu distribuce tiskovin, šetřeným soutěžitelem byl Alter Ego Media. Podle soutěžního úřadu došlo k celé řadě obstrukčních jednání ze strany Alter Ego Media, která porušovala povinnost aktivní spolupráce v průběhu místního šetření. Hlavní výtkou však bylo, že majitel Alter Ego Media, Evangelos Marinakis (který je také majitelem fotbalových klubů Olympiakos Piraeus a Nottingham Forest), během místního šetření z šetřených prostor odstranil některé dokumenty/důkazy. Podle toho také následně vypadalo rozložení pokut: Zatímco Alter Ego Media byla uložena pokuta ve výši 200.000 EUR, jejímu majiteli byla uložena pokuta pětinásobně vyšší. Domníváme se, že nová úprava zákona o ochraně hospodářské soutěže stanovící povinnost fyzické osobě strpět místní šetření, ačkoli je dle důvodové zprávy zaměřena primárně na vlastníky šetřených nemovitostí, by mohla být vykládána i tak, že umožní pokutovat pracovníky šetřeného soutěžitele. Ač je maximální pokuta v tomto případě stanovena na 300.000 Kč, doporučujeme se porušování povinnosti spolupráce vyhýbat a řídit se radami přítomného advokáta, který má s místními šetřeními skutečnost.