(Staro)nový výklad evropské legislativy ve věci označování rostlinných potravin názvy živočišných produktů je dle dostupných informací v Čechách a na Slovensku mnohem přísnější než v ostatních zemích Evropské unie. Deklarovaný účel, kterým má být ochrana spotřebitele, je přitom v některých případech diskutabilní – tedy, posuďte sami.
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou vydalo počátkem roku informativní stanovisko, které shrnuje již delší dobu uplatňovaný přísný výklad českých orgánů v oblasti označování rostlinných alternativ mléka a mléčných výrobků. K podobnému výkladu se navíc v letošním roce přiklonila i Štátna veterinárna a potravinová správa, což poměrně znepříjemnilo fungování prodejcům rostlinných alternativ potravin nově i na Slovensku.
Česká republika
Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve stanovisku považuje za nežádoucí označovat čistě rostlinné produkty termíny jako například „sójové mléko“, „ovesná smetana“, „mandlový jogurt“ nebo také „nemléko“, „veganská smetana“ či „alternativa sýra“, jelikož dle názoru SZPI tyto výrazy naznačují nebo vyvolávají dojem, že daný produkt je produktem odvětví mléka a mléčných výrobků, aniž by tyto složky obsahoval. Tento závěr inspekce odvozuje z nařízení (EU) č. 1308/2013, ze kterého vyplývá, že označení mléko a označení užívaná pro mléčné výrobky jsou vyhrazena pouze pro mléčné produkty živočišného původu.
Dále, u některých mléčných výrobků, jako jsou například Cheddar či Mozzarella, jsou jejich označení chráněna formou duševního vlastnictví a tyto výrobky jsou také definovány v mezinárodně uznávaných normách Codexu Alimentarius. Jedná se tedy dle SZPI o názvy používané pro mléčné výrobky a jejich použití pro rostlinné produkty neobsahující mléko považuje za porušení nařízení (EU) č. 1308/2013.
Obdobný výklad je pak inspekcí uplatňován i v případě rostlinných alternativ tuňáka, medu a vajec. Paradoxem zůstává, že označování alternativ masa a masných produktů nijak stanoviskem regulováno není, ač se jedná o kategorii, jejíž označování bude spotřebitelům podobně jasné jako u rostlinných alternativ mléčných produktů.
Byť je potřeba respektovat, že některé výrazy jsou legislativně rezervovány pro výrobky živočišného původu, je zřejmé, že výklad by nemusel být až tak přísný. Například označení „rostlinná alternativa k“ jednoznačně spotřebitele informuje o tom, že potravina není živočišného původu, a že naopak je její alternativou. Je obtížně představitelné, že by si spotřebitel, který si zakoupil „rostlinnou alternativu k sýru Eidam“ myslel, že si zakoupil sýr Eidam z kravského mléka.
Při kontrole inspekce přihlíží též ke grafickým zobrazením na obale, který by v tomto ohledu neměl navozovat, že jde o produkt živočišného původu. Domníváme se nicméně, že to by nemělo provozovateli potravinářského podniku bránit v zobrazení produktu tak, jak skutečně vypadá (byť jeho vzhled může být podobný živočišnému výrobku, například u náhražek sýrů, které jsou vzhledově velmi podobné). Vzhled však nesmí být upraven účelově k navození podobnosti s živočišným výrobkem.
V protikladu uvedenému výkladu Státní zemědělské a potravinářské inspekce pak stojí pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, které se neztotožnilo s jejím názorem, potažmo Ministerstva zemědělství. Česká společnost Soyka vyrábějící rostlinné produkty ze sójových bobů minulý měsíc vyhrála spor s inspekcí o užití živočišného popisku („sójová alternativa mléka“) na svém rostlinném produktu. Lze nicméně očekávat, že státní orgán podá kasační stížnost. Bude zajímavé sledovat, zda se Nejvyšší správní soud se stanoviskem Krajského soudu v Ústí nad Labem ztotožní či nikoliv.
Slovensko
Pokud jde o Slovensko, Štátna veterinárna a potravinová správa zastává obdobně přísný výklad, který bohužel doposud nebyl shrnut v žádném oficiálním dokumentu. Provádí nicméně inspekce, z nichž lze usuzovat, že se její přístup nebude lišit od přístupu české inspekce, alespoň ne ve prospěch potravinářských podniků. V některých ohledech se dosavadní postup jeví dokonce jako přísnější (například pokud jde o možnost označení jako „s příchutí“ či o možnost graficky pravdivě vyobrazit produkt). Slovenský trh nicméně v současnosti čeká na oficiální vyjádření Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenské republiky, které by mělo postoje orgánů v této oblasti přinejmenším sjednotit. Doufejme, že v rámci možností půjde o pravidla pragmatická a o dalším vývoji Vás budeme informovat.
Závěrem
Domníváme se, že z pohledu výrobců či prodejců rostlinných produktů je přísný výklad orgánů obou zemí poměrně nešťastný, jelikož může vést k nutné změně obalu produktu, která je velice finančně nákladná a také může nový název produktu v konečném důsledku mást spotřebitele více než název „zakázaný“, například když se „sójový jogurt“ nahradí „sójovým dezertem“. Nelze vyloučit, že některé výrobky na trhy, kde nebude možno zajistit jejich uspokojivé označení, nebudou ani uváděny. Nabízí se tak úvaha, zda jsme částečně „nevylili dítě i s vaničkou“.
