Dne 1. května 2024 nabyla účinnosti novela AML zákona a na něj navazující vyhlášky. Tyto novely odstartovaly v oblasti praní špinavých peněz záplavu novinek, se kterými se budeme potýkat v následujících letech, a které mají reagovat na překotný rozvoj na poli služeb souvisejících s kryptoaktivy a finančních služeb, a zároveň vyřešit nedostatky stávající úpravy. Shrnuli jsme pro vás chronologicky vše, co o nové úpravě AML potřebujete vědět.
Ale pěkně popořadě. Na úvod se sluší shrnout, že cílem AML regulace je zamezit praní špinavých peněz a financování terorismu. Toto právní odvětví pak fakticky sestává z povinností, které musí vykonávat jak subjekty finančního trhu, tak např. i provozovatelé hazardních her nebo realitní společnosti – zkrátka osoby, které na denní bázi přicházejí do styku s velkým množstvím peněžních prostředků. Právo praní špinavých peněz pro tyto osoby používá označení povinné osoby. Mezi jejich povinnosti patří zejména identifikace a kontrola klientů, a to za účelem zjištění původu jejich peněžních prostředků.
Právní úprava AML je napříč členskými státy EU do vysoké míry – nikoliv však úplně – sjednocená. Předobrazem jednotlivých národních úprav praní špinavých peněz je tzv. AML směrnice, kterou členské státy včleňují do vlastních právních předpisů (v našem případě do AML zákona). Hlavním tuzemským správním úřadem na poli práva praní špinavých peněz je pak Finanční analytický úřad (FAÚ).
1. květen 2024 – novela AML zákona a AML vyhlášky
AML zákon
Prvním předpisem, kterému se budeme podrobněji věnovat, je novela AML zákona, která zejména reaguje na rychlé rozšíření používání kryptoaktiv. Nově se tak pro účely AML bude považovat za hotovostní platbu i platba kryptoaktivy. Osoby umožňující tyto platby se tak stanou povinnými osobami při provádění obchodu v hodnotě 10 tisíc EUR a vyšší. Další relevantní změnou je pak zařazení kryptopodnikatelů do kategorie osob, které mají povinnost zaslat FAÚ vnitřní předpis zvaný systém vnitřních zásad.
Vítaným krokem je, že po dlouhých letech interpretačních nejasností ohledně rozsahu AML povinností zahraničních povinných osob, které v tuzemsku působí jen na dočasné bázi, staví novela AML zákona najisto, že tyto osoby mají podle českého právního řádu jedinou povinnost – a to na žádost poskytnout informace FAÚ.
Došlo také k úpravě identifikace klienta. Tu AML zákon umožňuje provádět různými způsoby. Mezi např. fintechovými společnostmi je velice rozšířená online identifikace pomocí tzv. korunové platby (penny drop verification). Právě u této metody dochází k rozšíření okruhu bankovních účtů, které bude možné pro účely korunové platby využít. Konkrétně se bude jednat o jakékoliv účty, nebudou-li vedeny v rizikových zemích z hlediska praní špinavých peněz (Severní Korea, Sýrie nebo např. Rusko), což je značné rozšíření oproti původnímu omezení pouze na bankovní účty vedené v EU a EHP.
AML vyhláška
Revize AML vyhlášky je oproti novele AML zákona na změny skoupější. Na úvod se navíc sluší podotknout, že ve srovnání s AML zákonem se jí musí řídit pouze osoby, které podléhají správnímu dozoru ze strany ČNB, jako např. banky, poskytovatelé platebních služeb nebo pojišťovny.
Novinkou, která souvisí s výše popsanou identifikací pomocí korunové platby, je zejména zavedení výslovné povinnosti zohlednit v rámci vnitřních mechanismů riziko spojené s možností využití platebního účtu vedeného u zahraniční banky pro účely korunové platby.
Asi nejpodstatnější změnou AML vyhlášky je nicméně explicitní povinnost zavést pozici kontrolora dodržování předpisů v oblasti praní špinavých peněz (v praxi je tato pozice často označována jako AML compliance officer) v případě povinných osob, u nichž je to vzhledem k velkému rozsahu a rizikovosti činnosti z hlediska AML vhodné.
30. prosinec 2024 – nařízení o převodu peněžních prostředků a některých kryptoaktiv
Toto nařízení, které je součástí opatření proti praní špinavých peněz a původně se vztahovalo pouze na převody peněžních prostředků ve formě bankovek a mincí a bezhotovostních a elektronických peněz, bylo významně přepracováno. Nově se uplatní i na kryptopodnikatele s příslušnou licencí podle nařízení o trzích kryptoaktiv (nařízení MiCA), provádí-li tyto osoby převody kryptoaktiv pro své klienty.
Od 30. prosince 2024 tak budou společnosti poskytující tyto služby mít povinnost, aby převody kryptoaktiv doprovázeli detailními informacemi o původcích a příjemcích převodů. Kryptopodnikatelé budou mít rovněž povinnost informace doprovázející převody uchovávat, sdílet se svým protějškem na druhém konci převodu kryptoaktiv (typicky jiným kryptopodnikatelem) nebo je na požádání poskytnout orgánům, které mají na starost boj proti praní špinavých peněz.
30. prosinec 2024? – (další) novela AML zákona
Již druhá novela AML zákona ve stejném roce je navázána na účinnost revize výše uvedeného nařízení o převodu peněžních prostředků a některých kryptoaktiv, spolu s nímž zároveň dochází ke změně dosavadního znění AML směrnice. Změny, které AML směrnice přináší, bude nutné do 30. prosince 2024 včlenit do tuzemského právního řádu. Předmětný návrh nicméně teprve čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně a není tak jisté, zda bude s ohledem na zdlouhavost tuzemského legislativního procesu přijat do konce roku.
V této novele dochází ke změně zařazení povinných osob, které jsou kryptopodnikateli. Nově bude status této povinné osoby navázán primárně na licenci tzv. poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení MiCA. Zároveň bude správní dozor nad plněním povinností stanovených AML zákonem, které mají kryptopodnikatelé, vykonávat kromě FAÚ i ČNB.
Kryptopodnikatelům také přibude povinnost před navázáním obchodního vztahu s jiným kryptopodnikatelem mimo EU zjistit další informace o postavení a podnikání takového subjektu. V případě zjištění, že by vztah představoval riziko z hlediska praní špinavých peněz, nelze s takovým subjektem navázat obchodní vztah.
Zároveň znovu dojde k úpravě rozsahu povinností zahraničních povinných osob, které v tuzemsku působí jen dočasně. Kromě informační povinnosti vůči FAÚ, vznikne tomuto typu povinných osob povinnost mlčenlivosti ve vztahu k relevantním skutečnostem na poli praní špinavých peněz.
Nelze vyloučit, že v souvislosti s novelou AML zákona nedojde i k další úpravě AML vyhlášky, v tomto ohledu nicméně zatím nebyl zveřejněn žádný legislativní návrh.
2027/2028? – AML nařízení, AML směrnice a nařízení AMLA
V dalších letech by pak mělo dojít rovnou k revoluci, a to úplné revizi fungování legislativního rámce v oblasti praní špinavých peněz prostřednictvím balíčku tří nových legislativních návrhů, které jsou v současnosti projednávány unijními orgány.
AML nařízení
Bude-li AML nařízení přijato, budou v něm obsažena všechna pravidla týkající se požadavků na povinné osoby v oblasti praní špinavých peněz. Tyto povinnosti tak budou unifikovány napříč celou EU. Mělo by tak dojít k zamezení využívání regulatorních skulin v členských státech s uvolněnějšími AML pravidly.
Nařízení oproti původní AML směrnici podrobněji popíše opatření pro provádění identifikace a kontroly klienta nebo rozšíří výčet povinných osob. Schválení nařízení se očekává ještě letos, přičemž povinné osoby by se jím měly začít řídit tři roky po vstupu v platnost, tedy v roce 2027.
AML směrnice
Dojde-li k přenosu požadavků na povinné osoby do AML nařízení, co zůstane v AML směrnici? Primárně pravidla týkající se výkonu správního dozoru nad povinnými osobami, která si upravená AML směrnice klade za cíl ještě více sjednotit. Měl by tak např. být stanoven minimální soubor informací, ke kterým by měly mít dozorové orgány přístup nebo by měla být upravena pravidla pro jejich spolupráci.
I v případě AML směrnice se očekává, že dojde k jejímu schválení ještě letos, přičemž členské státy EU by měly uvést vnitrostátní právní předpisy (tj. v tomto případě AML zákon) v soulad s touto směrnicí nejpozději tři roky ode dne vstupu AML směrnice v platnost, což vychází nejpozději na rok 2027.
Nařízení AMLA
Finálním návrhem v rámci legislativního balíčku je nařízení AMLA, kterým se zřizuje tzv. Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu se sídlem ve Frankfurtu.
Nově zřízený unijní orgán by měl koordinovat spolupráci mezi členskými státy na poli opatření proti praní špinavých peněz, ale i přímo dozorovat nejrizikovější povinné osoby, a to např. banky, které působí alespoň v sedmi členských státech EU. Dojde-li k dodržení plánovaného harmonogramu, očekává se, že orgán zahájí správní dozor nad těmito subjekty v roce 2028.
Jsme tu pro Vás!
Je evidentní, že jednotlivé právní předpisy přinesou vysoké množství změn, které bude nutné začlenit do vnitřních mechanismů povinných osob, a to zejména kryptopodnikatelů a fintechových společností.
V advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS je náš týmu specialistů na oblast práva praní špinavých peněz připraven Vám poskytnout pomoc s jakýmkoliv regulatorním úskalím. Máme zkušenosti s přípravou odborných stanovisek, kvalifikovaných dotazů na FAÚ, přípravou systémů vnitřních AML zásad nebo i organizací školení v této oblasti.
Proto se na nás neváhejte obrátit – rádi Vám pomůžeme porozumět a efektivně se přizpůsobit této regulatorní smršti – ať už jste začínající startup nebo tradiční firma s dlouholetou historií.
