Znáte lehce ironické rčení „Čím víc proužků, tím víc adidas“? Určitě ano… A znají ho i české soudy! Dokonce natolik dobře, že se dostalo do odůvodnění rozsudku. S jakým výsledkem, to si přečtěte v článku komentujícím soudní bitvu mezi proužky.
Vypadá to, že majitelům práv duševního vlastnictví se blýská na lepší (jistější) časy. Pozornosti všech IP litigátorů snad neunikl rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Co 63/2022, který znovu nastavil pravidla pro posuzování podobnosti, resp. zaměnitelnosti, ochranných známek.
V uvedeném sporu se společnost adidas AG („adidas“) domáhala mj. určení, že tenisky se čtyřmi pruhy zabavené celním úřadem porušují práva k jejím ochranným známkám, primárně k ochranné známce v podobě tří pruhů, která byla Úřadem průmyslového vlastnictví prohlášena za ochrannou známku proslulou.
Společnost adidas v řízení tvrdila, že označení 4 pruhů na zadržených teniskách je zaměnitelně podobné s jeho ochrannými známkami, je způsobilé vyvolat u spotřebitele mylný dojem o výrobci zboží a poškozuje rozlišovací způsobilost ochranných známek adidas. Zároveň upozornila, že sporné čtyři pruhy jsou použity na stejném druhu i typu výrobku, jehož celkový vzhled je navíc velmi podobný autentické obuvi adidas, což podstatným způsobem zvyšuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti.
Žalovaný se v řízení (jak jinak) bránil tím, že zadržené zboží práva adidas k ochranným známkám neporušuje, protože spotřebitel umí počítat do čtyř a je schopen rozlišit mezi 3 a 4 pruhy. Uzavřel, že jeho tenisky nenaplňují podmínky zákona o ochranných známkách, protože 4 pruhy nejsou shodné s ochrannou známkou adidas a na straně veřejnosti neexistuje pravděpodobnost záměny.
Soud nejdříve žalobu společnosti adidas zamítl. Svými odvážnými závěry musel překvapit a asi trochu i vyděsit nejen samotnou společnost adidas a její právníky, ale všechny, kdo mají povědomí o tom, že existuje cosi jako ochranná známka a jak funguje. Soud ve svém odůvodnění mj. uvedl, že dominantní prvek ochranné známky adidas (tedy 3 pruhy) není zahrnutý v označení žalovaného (ve 4 pruzích).
Soud dále vyzdvihl odlišné barevné provedení označení žalovaného oproti černobílé ochranné známce adidas a rovněž dílčí odlišnosti v nedistinktivních prvcích. Nakonec si soud neodpustil odkaz na rčení „Čím víc proužků, tím víc adidas“, které ovšem dle logiky soudu (významem a ironií) ze své podstaty vylučuje jakoukoli možnost záměny ochranných známek žalobce.
Krátký komentář k citovaným závěrům soudu prvního stupně pro případné laické čtenáře – čtyři pruhy pochopitelně obsahují tři pruhy (to je ale prostá logika a nikoli právo); ochrana poskytovaná ochranné známce v černobílém provedení se vztahuje rovněž na všechny její barevné mutace (jeden by řekl, že to ví i soud); průměrný spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek a neanalyzuje její detaily; pokud se ochranná známka adidas stala součástí notoricky známé fráze, je naopak zřejmé, že přidání čtvrtého pruhu (nebo pátého, či ubrání jednoho), je učebnicovým příkladem flagrantního porušení práv k ochranné známce. Zde totiž opravdu platí přímá úměra – čím známější ochranná známka, tím širší poskytovaná ochrana.
Vrchní soud v Praze naštěstí vyslyšel odvolání společnosti adidas a vrátil rozhodovací praxi týkající se posuzování práv z ochranných známek na správnou kolej. Velmi ohleduplně zhodnotil, že se soud prvního stupně odchýlil od závěrů vyplývajících z ustálené tuzemské judikatury v obdobných věcech a kritéria vyvozená judikaturou SDEU obrátil naruby.
Za důležité pro vedení případných budoucích sporů je třeba považovat shrnutí vrchního soudu uvedené na konci odůvodnění rozsudku, kde zopakoval základní zásady, kterými jsou (nebo by alespoň měly být) ovládány všechny známkoprávní litigace – mají-li ochranné známky dobré jméno, mají vyšší rozlišovací způsobilost a požívají větší ochrany. Při posuzování záměny je třeba přihlížet primárně ke shodným prvkům a nikoli k rozdílům srovnávaných označení.
Úlohou IP litigátorů je tyto zásady soudům důsledně připomínat a nenechat se odbýt jejich někdy až výstředními úvahami, které nakonec vedou k absurdním závěrům. To se v popsaném případě povedlo na jedničku a my tak společnosti adidas vděčíme nejen za tenisky Superstar, ale i za Superrozsudek.
