Jak jsme již informovali v minulém příspěvku dostupném zde, v praxi se u klientů obchodujících přeshraničně setkáváme s dotazy ohledně vývozu tzv. zboží dvojího užití, nutnosti získání vývozních povolení, a zajištění vnitropodnikové compliance s příslušnou legislativou týkající se vývozu zboží dvojího užití. Pokud klient skutečně zjistí, že se jej pravidla pro vývoz zboží dvojího užití týkají, měl by zvážit zavedení vnitropodnikového programu kontroly vývozu zboží dvojího užití. Kde by měl vývozce hledat základní oporu pro nastavení interního compliance? Základní odpovědi se pokusíme nastínit v následujícím příspěvku.
ICP (internal compliance program)
Interní posouzení vývozu zboží dvojího užití do třetích zemí není pro vývozce zboží jednoduchou záležitostí. Nejenomže takové posouzení vyžaduje zapojení technicky erudovaných osob ve společnosti schopných konfrontovat vývozní položky se složitě popsaným seznamem NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití („Nařízení“). Posouzení by ale zejména mělo probudit ve společnosti povědomí o tom, že se jedná o důležitou compliance agendu, zvláště pokud je vývoz zboží do třetích zemí každodenní záležitostí ve společnosti, a nastartovat interní debatu o nutnosti nastavení alespoň základních interních procesů pro provedení všech výše uvedených kroků.
Dále, definice vývozu je v Nařízení tak široká, že zahrnuje skutečně širokou škálu činností. Může tak být otázkou času, kdy určitá exportní činnost tuto definici naplní a kdy bude potřeba o vývozní povolení ze strany společnosti požádat.
Za účelem posílení tvorby vlastních interních compliance procesů týkajících se vývozu zboží dvojího užití počítá článek 19 (5) Nařízení (i) jak s poskytováním pokynů společnostem ze strany veřejnoprávních orgánů, které mají v gesci vývozní kontroly zboží dvojího užití v konkrétním členském státě, tak (ii) s možností vydání pokynů či doporučení pro společnosti ze strany Evropské komise nebo Rady EU.
Ačkoli například Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO“) neformálně podporuje exportní společnosti, aby s ním plánovaný vývoz zboží dvojího užití vždy dopředu konzultovaly, kromě informací na webu MPO a Celní správy České republiky dosud nebyly vydány oficiální národní pokyny pro exportéry ve vztahu ke zboží dvojího užití a s tím související možnosti relevantního a MPO doporučeného nastavení interních compliance procesů ve společnosti.
Doporučení Evropské komise k ICP
Na unijní úrovni je situace lepší. V návaznosti na čl. 19 (5) Nařízení, na novelizaci Nařízení v roce 2016 a na předchozí kritiku odborné veřejnosti[1] bylo vydáno v roce 2019 nezávazné DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2019/1318 ze dne 30. července 2019 k vnitropodnikovým programům pro kontrolu vývozu pro kontroly obchodu se zbožím dvojího užití podle nařízení (ES) č. 428/2009 („Doporučení“).[2]
Tento dokument lze v počáteční fázi zvažování nastavení interního procesu zajištění dodržování předpisů pro kontrolu obchodu se zbožím dvojího užití doporučit exportérům prostudovat. Ačkoli se jedná o obecně formulovaná nezávazná doporučení, některá mohou vývozce při tvorbě takového procesu i prakticky inspirovat.
Jedná se například o následující: (i) určení počtu zaměstnanců provádějících kontrolu obchodu se zbožím dvojího užití a pověření alespoň jedné osoby pro zajištění dodržování předpisů o obchodu se zbožím dvojího užití, (ii) prověřování jednotlivých obchodních transakcí zahrnující klasifikaci vyváženého zboží a posouzení transakčních rizik (např. kontroly míst určení, na která se vztahuje embargo či sankce a nahlédnutí do aktualizovaných seznamů sankcí za účelem ujištění, že žádná ze zúčastněných stran (zprostředkovatelé, kupující, příjemce nebo koncový uživatel) nepodléhá sankcím), (iii) vedení záznamů souvisejících s kontrolou obchodu se zbožím dvojího užití apod.
Závěr
Vývoz zboží či technologií do třetích zemí nabírá v posledních letech na komplexitě v důsledku přijetí předpisů týkajících se obchodu se zbožím dvojího užití. Společnosti vyvážející zboží a technologie z členských států Unie do třetích zemí by měly zvážit, zda jimi vyvážené položky nespadají pod unijní seznam zboží dvojího užití a nevyžadují vývozní povolení. Nelze vyloučit, že určitá „běžná“ či zdánlivě neškodná položka vývozu může být zneužita k vojenským účelům, včetně výroby zbraní hromadného ničení. Vývozcům proto lze doporučit nastavení základního interního procesu, který bude zahrnovat například alespoň klasifikaci vyváženého zboží, posouzení transakčních rizik, včetně kontroly míst určení a konečných uživatelů, a vedení dokumentace o takových prověrkách. Jako úvodní inspirace pro zavedení takového interního procesu může posloužit zejména doporučení Evropské komise k ICP. Při zavádění uvedeného vnitropodnikového programu kontroly vývozu zboží dvojího užití si nicméně nechte poradit od odborníka se zkušenostmi.
[1] Srov. např. CHALLENGES AND GOOD PRACTICES IN THE IMPLEMENTATION OF THE EU’S ARMS AND DUAL-USE EXPORT CONTROLS © Jul. 1, 2017 Stockholm International Peace Research Institute, str. 9 : „However, while the requirement to have an ICP is being increasingly mainstreamed, the guidance and tools available to companies and other affected stakeholders on how one should be established and maintained is often patchy and not targeted at those most in need of assistance.“
[2] Dostupné na webové stránce https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32019H1318&from=EN.
Zdroje článku
- https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32019H1318&from=EN https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32019H1318&from=EN
