Jak po jednom měsící nabíhá jednotný evropský patent a jednotný patentový soud?

Dne 1. června 2023 začal v EU fungovat jednotný evropský patent a Jednotný patentový soud. Skutečná patentová revoluce, dokonce největší za několik desítiletí. Bude možné získat jeden jediný patent s účinností pro téměř celou EU (zatím však nikoli ještě pro ČR a SR) a nebude zapotřebí takový patent validovat v každé zemi zvlášť a zajistit tak jeho účinek. Byl dokonce vytvořen i nový soudní orgán – Jednotný patentový soud, který o těchto patentech bude rozhodovat. To vše vyžaduje adaptaci na novou realitu, zajistit si oprávnění vystupovat před Jednotným patentovým soudem atp. Jak si Evropa vede po jednom měsíci fungování tohoto nového sytému?

Vedle možnosti zajistit si jednotný evropský patent („JEP“) s jednotným účinkem v celé EU se mohou vlastníci také režimu jednotného patentového soudu vyhnout tzv opt-outem, tj. vyloučit své již udělené patenty nebo patentové přihlášky z jurisdikce Jednotného patentového soudu („JPS“). 

Ačkoli se JEP ani JPS zatím neuplatní pro území ČR ani Slovenska, mohou přihlašovatelé z těchto zemí využívat výhod JEP a JPS v ostatních zemích EU. Je proto vhodné mít o těchto nových vývojích přehled a umět klientům vhodně poradit, kterou cestou se vydat a co nejlépe ochránit své zájmy. Podrobněji, jaké změny a příležitosti, či naopak nástrahy věnovali v našem dalším blogu.

V tomto příspěvku bychom se tak chtěli pozastavit nad několika zajímavými čísly, které s sebou spuštění systému jednotného evropského patentu přineslo za jeden měsíc svého fungování.[1]

• počet provedených opt-outů: 535.152 (z možných cca 1.500.000 patentů a patentových přihlášek), počet opt-outů k 30. květnu 2023 výrazně rostl (až 36.336 opt-outů provedených posledního května) a po 1. červnu 2023 (zpuštění JEP) se jejich počet výrazně propadnul na jeden – dva tisíce za den (nicméně opt-outy pořád probíhají a celkový počet opt-outů tak může i nadále růst);
• nejvíc opt-outů v absolutních číslech provedly Huawei Technologies (5.384), Honey Well International (4,724), The Boeing Company (4.441) tedy společnosti pocházející mimo EU
• nejvíce byly opt-outy prováděny v odvětví přípravků pro medicínské použití, následované cloud computingem, telekomunikacemi;
• 4.469 zástupců požádalo o to stát se oprávněným zástupcem před JPS, přičemž 1.974 jich pochází z Německa (cca 42 %); následované Velkou Británií (824), Francií (435) a Itálií (403);
• k JPS byly podány již nižší desítky návrhu na zahájení řízení, přičemž v drtivé většině k mnichovské komoře JPS.

Jak je z uvedených čísel vidět, náběh a význam JEP může mít v různých zemích jinou váhu. Německo se tak i dle očekávání zatím jeví, že bude dominovat jak praxi počtem svých zástupců, tak počtem patentů.

Nelze nejspíše ani očekávat nějaký raketový nárůst počtu jednotných evropských patentů – řada předních evropských technologických společností podávají patentové přihlášky i v jen 3 nebo 4 státech EU, kde mají nejsilnější hospodářské zájmy. Nákladově se jim tak na poplatcích nemusí vždy vyplatit žádat rovnou o vydání JEP pro téměř celou EU. Až čas ukáže, zda se toto jejich chování změní a posunou se pomalu k téměř celé celounijní patentové ochraně.

Poměrně vysoký počet provedených opt-outů pak zase může indikovat určitou zdrženlivost vlastníků patentů a přihlášek. Nicméně, poměrně rychlý nápad věcí k JPS zase indikuje připravenost řady z nich využít tento nový režim ve svůj prospěch při vymáhání svých patentových práv nebo naopak při napadání a zrušování patentů svých konkurentů.

Je tak potřeba pamatovat, že opt-outy mohou být jejich vlastníky odvolány, čímž nad těmito patenty s odvolaný opt-outy získá znovu jurisdikci JPS. Vlastníci patentů bez opt-out tak budou moci využít tento jednotný mechanismus při podání žaloby proti svým konkurentům.

Držitelé patentů, kteří opt-outavali, totiž mohli využít tento opt-out do určité míry účelově pro defenzivní potřeby. Při opt-out je nemohou totiž protistrany napadat u JPS a musí tyto protistrany jejich patenty zrušovat v každém jednom státě zvlášť. To je pro protistrany mnohem náročnější proces. 

Naopak, při odvolání opt-out může pak vlastník patentů jedním řízením pro všechny země vymoci soudní rozhodnutí a nebude muset na ochranu svého patentového portfolia žalovat v každém státě zvlášť.

Bude tedy zajímavé sledovat, k jakým taktikám a strategiím se nakonec praxe dopracuje. A bude potřeba tyto trendy určitě sledovat velmi z blízka, protože jak bylo již uvedeno, i čeští a slovenští občané a jejich společnosti se mohou objevit před JPS v pozici žalovaného, pokud se bude týkat o území, kde JPS bude mít jurisdikci. Nebo budou právě naopak chtít svá patentová práva před JPS vymáhat proti třetím stranám v zemích, kde má JPS jurisdikci.